pátek 5. srpna 2016

Černá Hora

Poprvé autem na dovolenou k moři, poprvé bez zajištěného jídla do apartmánu v Černé Hoře - destinace Veliki Pijesak.

Tři neposedné cácorky, dvě pod kinedrylem, auto nabalené na 14 dnů u moře a jede se.

Veliki Pijesak
Trochu komplikace byla v Maďarsku, kde jsme si dobře nezkontrolovali vypsané dokumenty pro dálniční známku a až později jsme zjistili, že máme špatně zapsanou SPZ na dálniční známce – v Maďarsku je známka pouze elektronická.
Bohužel to na výdejním místě spravit nemohou, je třeba zajet na centrálu.
30 km po dálnici – vlastně bez známky – a hodinová čekačka na centrále. A paní neumí anglicky „Nur deutsch!“ OK, takže jsme si to vysvětlili a nechali opravit: 6,- € Podotýkám, že to je cena korekce 1 znaku.
Nocleh u Sarajeva ve Visoku naprosto luxusní a druhý den se jelo dál.
Musím přiznat, že cesta z Foče na Černohorské hranice je trochu adrenalin. Taková okreska třetího stupně a ještě se na ní pracuje. Z jedné strany sráz nahoru, z druhé strany hluboký sráz dolů a v něm průzračná řeka Drina - škoda jen, že byla vidět jen občas, protože jsme jeli kolem spousty raft kempů. Pivsko jezero je taky nádhera - spousta vody mezi vysokými horami. Pak už jen překonat hory /mimochodem jsou nádherné a nadchly mě mnohem víc než všechno ostatní/ a fičelo se k moři.


Přelidněný Veliki Pijesak
Výhled z apartmánu na horu Rumija
Veliki Pijesak je příjemné středisko, pláž je kamínková, bohužel spíše menší a z větší části zabraná hotely a jejich lehátky (2 lehátky a slunečník 10,- €/den), které jsou obsazené tak z 1/3 a volné plochy jsou tak již v 8 hod z větší části zabrané. Naštěstí jsme to na apartmán neměli daleko, a tak jsme po prvotních zkušenostech pláž skoro nevyužívali.


Velika Plaža - šnečí ulity
A protože jsme měli auto, navštívili jsme i okolní pláže - několikrát jsme byli v Ulcinju na Velike Plaži - super, jemný písek /prý i léčivý/ a protože je pláž několik kilometrů dlouhá, množství lidí je v pohodě, i když jsme přijeli po obědě nebyl problém zapíchnout slunečník přímo u moře. Jen náruživí plavci se trochu projdou, protože ještě u bójek se i naše holky bez problémů postavily.
I historický Ulcinj je moc pěkný. Za rozumnou cenu se dá zaparkovat kousek od historického centra /ale mají jen 2 tarify - na 12 a na 24 hodin :-)/ To v Mostaru se nám podařilo zaparkovat za 10,-€ - jen na prohlídku města :-o




Velika Plaža - Ulcinj


Velika Plaža - Ulcinj
Zahrabávání šlo skvěle
Velika Plaža - Ulcinj


Ulcinj - historický střed města


Ulcinj
Párkrát byly i větší vlny, ale odvážlivci se jich nebáli :-)
Veliki Pijesak
Další výlety: Sveti Stefan /nezvyk, že všechno píší s měkým i - i takový hipermarket/ - krásný ale trochu snobácký - uzavřený - soukromý pozemek, stejně jako většina pláží okolo. Hlídají securitas, kteří vás sice slušně, ale důrazně vykáží.
Sveti Stefan
Jaz Beach kousek od Budvy- asi nejpříjemnější pláž - kamínkopísčitá. Lidí přiměřeně, kousek mělko, potom se dalo krásně plavat, průzračná voda  a rybičky na pozorování.
Jaz Beach
V Baru jsem pláž nevyfotila - velké kameny, výhled na lodní překladiště - nic moc. Ani sám Bar nás moc nenadchl. Možná Starý Bar je pěkný, ale je dost daleko od pláže, takže jsme tam nebyli - víceméně v horách.
Bar - pravoslavný kostel září ve dne i v noci do dáli
Pevnost Rozafa
Abychom měli čárku vydali jsme se i do Albánie. Vyšplhali jsme se ze Skadaru na pevnost Rozafa (ve 34 stupních to byl docela výkon), odkud je nádherný výhled do krajiny. Na meandry řeky Bruna, která vytéká ze Skadarského jezera.
Původně jsme se chtěli podívat i do Skadaru ale vedro nás vyhnalo k vodě


Albánie a řeka Bruna
Ale pak rychle dolů, abychom se neuvařili na plánovanou koupačku ve Skadarském jezeře
Řeka Bruna a v dáli Skadarské jezero
Skadarské jezero je obrovské a zasazené v nádherné přírodě. Cestou z Albánie jsou navíc naprosto úchvatné výhledy do krajiny. Toto jsou už fotky z překonaného vrcholu.
Skadarské jezero
Skadarské jezero
Cestou na pláž, když jsem se dívala na jezero a jeho zelené pobřeží, jsem myslela že se ani koupat nebudeme, ale nakonec to dobře dopadlo. Skoro opuštěná pláž na Skadarském jezeru - voda byla jak kafe a kupodivu sladká :-)
Skadarské jezero - pláž
Kde máte takovéto zážitky. Najednou cink, cink, cink a přiběhly krávy se napít. Vyfotila jsem si je a šla si zaplavat. Jsem už dost daleko od břehu, když vidím, že se krávy  otočily směrem k naší dece. Dcera se na ně dívá, jak mi očuchávají boty a povídá: "To by tě asi nasralo, kdyby Ti je posrali, že?" Není nad dětskou upřímnost. Raději jsem plavala zpět. Byla jsem ještě dost daleko od břehu, když vidím se se krávy vydaly k našemu ležení. První ho ještě jakžtakž obešla, druhé šlo tele - to to vzalo přímo přes karimatky a třetí kravka zavětřila a jala se norovat v tašce sušenky - a velmi si na nich pochutnala ;-) Takže mám suvenýr - otisky kopyt na karimatkách a zbytek sušenek jsme vyhodili - Když se podařilo kravky odehnat, přišly se napít do jezera kozy a poté ještě oslíci - s těmi se holky skamarádily a my už jen hlídali, aby se drželi dostatečně daleko od našich věcí.














Cestou zpět domů jsme se stavili osvěžit na vodopádech Krkavica. A když říkám osvěžit, tak je to doslova, voda je hodně studená, ale bylo 37 stupňů. Dá se krásně vylézt až k vodopádům, protože kupodivu se kameny nekloužou.





Další zastávka byla v historickém Mostaru. Ještě jsou tam všude vidět pozůstatky války.


Mostar

čtvrtek 4. srpna 2016

Červencové výletování

Začátkem července jsme trochu výletovali - cácorky byly u babi a tak měli mamka s taťkou volno. A když už jsme byli v těch východních Čechách, rozhodli jsme se vrátit se do mládí a zajet na pár dnů do Krkonoš. Udělat nějaké výšlapy.
Lenošně jsme si vystáli frontu na lanovku na Sněžku a pak už se šlo - procházkou zpátky do Pece. Honem pryč, protože tam bylo lidí jak mravenců. Překvapila mě otevřená Luční bouda - pravda, v Krkonoších jsem už dlouho nebyla. Mají tam bezvadné domácí rohlíky (velikostně asi 60 cm :-)) a borůvkové koláče. Chuť na borůvky jsem musela nějak uspokojit, protože ať jsem hledala jak chtěla v borůvčí u cesty jsem nenašla ani jednu borůvku. Bylo fajn, že skoro na každé chatě měli nějakou domácí limonádu ve džbánku, bylo horko a taky žízeň - tak jsem vyzkoušela levandulovou, zázvorovou a okurkovou s limetkou.

Jídlo bylo také dobré - jednou jsme si na večeři vyšlápli na Lidickou boudu a podruhé jsme večeřeli na Žižkové boudě, kde jsme byli i ubytovaní.
Počasí nám přálo a zmokli jsme jen docela málo ;-) 
Dva dny utekly a třetí den jsme už vzdali, protože byla docela zima a poprchávalo, a tak jsme se jeli zrelaxovat do Pardubic do aquaparku, když jsme to měli po cestě.




A protože jsem ani doma nezahálela, mám několik lahviček různých bylinkových olejů - s bazalkou a česnekem, estragonový tymiánový a na osvěžení ochucená voda třeba s citrónem a malinami ve džbánku z Deštenského tavení skla chutná obzvlášť výborně ;-)



Doma jsem si to chtěla ozdobit v námořnickém stylu, ale přes to výletování  mi moc nezbyl čas, tak mám jen pár roztomilých modrých srdíček s kotvičkami.

neděle 3. července 2016

Na podložení

Podložka pod hrníček, nebo jen tak na ozdobu, pár čtverečků ušitých z bloků látek, jako dárky pro paní učitelky za celoroční trpělivost s našimi dítky.






pátek 1. července 2016

Na pár peněz


Poté co moje stará červená peněženka dosloužila - už byla pěkně omakaná a místy i potrhaná /po 5. letech co bych chtěla, že?/, ale když se už i zip začal stávkovat, bylo na čase ušít si novou.
Což vzbudilo smích u mých kolegů v kanceláři. Co je na tom, když řeknu: "Ta peněženka už je zralá na vyhazov, budu si muset UŠÍT novou!" To běžně lidé neříkají? ;-)
Tak jsem si ušila novou. Krásně modrou, vypevněnou decovilem, takže je pěkně "tuhá". Zatím max spokojenost. A i první kruciš, to když jsem přišila přepážku bez toho, abych jí v polovině prošila je momentálně pozitivum. Můžu tam strkat karty z obou stran - co na tom, že bude vprostřed víc naducaná, alespoň to vypadá, že je tam více pěněz. ;-)




No řekněte, není modrá krásná...

pondělí 27. června 2016

Došívám resty

Třeba jako tuto dlouho rozešitou peněženečku - prostě nastříhat si spoustu věcí dopředu se nevyplácí. Tohoto kostlivce jsem přesouvala ze skříně do skříně víc jak 2 roky. A protože se blíží konec školního roku, tak snad udělá radost některé paní učitelce.





A takto to vypadá, když vykramuju skříň s restíky - ještě jich je dost!



čtvrtek 23. června 2016

Už jen jít na ten výlet

Barevné taštičky s motivy zvířátek. Tento typ taštičky - její střih i velikost je moje srdcová záležitost. Neprotáčí se, jen se olemuje vnitřek - ideální relax k večerní televizi.



A ještě jedna fotečka rozkvetlé orchideje. Prý čím se o ni méně staráte, tím lépe. Tak tahle potvůrka je v tom případě úplná chudinka, takto kvete víceméně bez přestání 2 roky. Dala jsem si ji kdysi k vánocům, protože se mi líbily její obrovské květy. A pak ještě nedokvete jeden šlahoun, už má nasazené 2 další.

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...