pondělí 1. října 2012

Milovnice knih - a lover of books

Mám ráda knihy. Nedávno jsem četla, jak z českých domácností mizí knihovny. U nás to myslím nehrozí. Spíše naopak. Jednu chvíli knihovna již hrozila prasknutím, jak byla nacpaná - knihami v několika řadách. Což upřímně nesnáším, protože když nějakou knihu hledám je zaručeně až v tom posledním šárku. Nedokážu totiž žádnou knihu vyhodit. A navíc zachraňuji i "cizí" knihy před vyhozením. Naštěstí se po zrealizování dětského pokoje dětské knížky přesunuly tam a knihovně se řádně ulevilo. Hromádku knih na fotkách jsem ale "zachraňovala" velmi ráda. Jsou to knihy po mém dědečkovi, který se narodil v roce 1905 a zemřel 4 roky po mém narození. Jsou v nich vepsány i poznámky jeho rukou, třebas ve školní čítance je i zápis o převzetí spolu s půvabnou chybou v podpisu (a.... stydím se to přiznat, i mé dětské čmáranice. "Kolikrát mi říkali, že do knížek se nepíše!").
Nechala jsem je nově svázat, protože mnohé z nich už neměly žádné desky a jejich listy se rozpadaly. Myslím, že se knihařům jejich práce povedla a knížky jsou "zvenku" jako nové.
Děkuju.
                           



2 komentáře:

Janusa řekl(a)...

Marti, tak my máme už tolik knih, že nám nestačí 3 knihovny! A to jich mám ještě spoustu u rodičů, mezi nimi i takové poklady, jaké máš po dědečkovi ;-) A nedokážu také dát nic pryč, takže ať žijí knihy! Jen kdyby toho času bylo více... Měj se hezky, Jana

Avondster řekl(a)...

Ať žijí knížky, že Jani :-) Času na čtení se mi taky nějak nedostává, nejvíc jsem toho přečetla vždycky v porodnici :-))

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...