neděle 29. května 2016

Babiččina zahrádka

Miluju květiny, kytičky, rostliny. Dědovy pěstitelské geny se asi musely někde projevit - alespoň na jednom z vnoučat ;-) Myslím, že si pár lidí ještě vzpomene na jeho zahradnický kroužek! Babiččina zahrádka je ale zavádějící nadpis, jenže všichni říkají, že ten můj záhoneček před domem vypadá jako zahrádky našich babiček.
Nedávno mi jedna kolemjdoucí řekla, že tolik kytek na tak malém prostoru už dlouho neviděla :-)

No původní záměr to nebyl :-) Jen jsem chtěla něco nízkoúdržbového, okolo čeho nemusím skákat hned jak zaprší a vyraší plevele. A to tedy opravdu nemusím. Jak vyraší srdcovka a topolovky, spolehlivě každý plevel udusí.

Když jsme se sem nastěhovali byla tam jen tráva a mech. Je to východní strana domu, ale stíní jí vstupní zádveří, a tak tam jde slunce jen v létě a jen brzy ráno. Nejdřív jsem zabrala kousek - proužek vedle domu. Až se to takto zvrhlo :-) Teď už mám osázenou celou polovinu domu z pravé strany vchodu a na druhé, kde víc svítí slunce, jsem vysázela venkovní ibišky a levandule.
Je to tak trochu guerrilla gardening. Úřednice, která otrhala květiny, protože tam rostly bez jejího vědomí by si tady smlsla. Protože naproti domu mám ještě živý plot z ibišků, nějaké kroucené vrby, šeřík... :-D Já jsem vlastně "anarchista" ;-) ... vlastně tohle město je plné anarchistů :-D Momentálně kdy odkvetly tulipány, narcisy, hyacinty i krokusy je zahrádka víc zelená, než barevná, ale to se zase za chvíli změní. Dominantou jsou topolovky. Kdysi jsem si přivezla semínka od známého z Holandska. Líbil se mi jejich tvar a barva. A hádejte co - no ano, když mi vykvetly tady mají tvar i barvu absolutně jinou. A to každý rok. Takže jakou barvu budou mít letos bude překvapení. 
Hosty jsou vděčné rostliny do stínu.
Když mi na jaře doma odkvetou zahradní petrklíče, najdou náhradní domov na předzahrádce. Loni jeden z vděčnosti kvetl celý rok :-)


Před pár lety jsem si přivezla trs kopretin a zasadila je. Ten trs tam stále mám - jen je každý rok na jiném místě :-) Kopretina stěhovavá. 

Dobromysl, šalvěj - bylinky před zimou sázím do předzahrádky, abych je na jaře zase přenesla na balkón. Nechala jsem si tam růst i bodláky, ale jsou dost rozpínavé a je třeba je trochu korigovat.


Líbí se mi rozdílná barevnost zelené i kombinace velkých a malých listů /hosta, pryšec, dobromysl../- jsou to umělecká díla přírody.



Kosatce jsem dostala od známých, kteří rušili zahradu. Semínka ibišků sbírám a zase různě rozsévám. Letos mi uprostřed plicníku lékařského vyrostlo i líčidlo - dárek od ptáčků.


U stěny se rostlinám moc nedařilo, tak jsem tam zapíchla několik druhů břečťanů.
  

Jen musím dávat pozor, aby se moc nerozrůstali. Ostatním nájemníkům by se nemusel líbit domek jak od šípkové Růženky.


Libečku se v předzahrádce vyjímečně daří.

Druhá strana domu je víc slunečná, a tak se mi tam krásně každý rok vysemení ostrožky.

 Pravda, druhá strana vypadá trochu kultivovanější - ibišky, levandule, ostrožky a vzadu   nevěstin závoj.

 Mšice obsypou ibišky každým rokem na jaře. Nechám většinou mravence, ať se s nimi popasují sami. Po pár týdnech zmizí jak mravenci, tak mšice. Je zajímavé, že na ostatní rostliny nejdou. ?


Bílá levandule. Zatím nekvete, ale přesto krásně voní.


Jarní zvonky konvalinek.


Orlíček /někdy růžový, jindy fialový nebo bordo/ se mi tam taky krásně vysemeňuje - fuj to je ale divné slovo.


1 komentář:

LucieH řekl(a)...

Nějaký celkový podhled prosím prosím:-)Jinak úžasné mám tu u domu kousíneček a také bych to ráda zaplnila abych to tu neplela docela se daří i když kadžý rok něco zmizí tak tam něco dalšího co dostanu píchnu....ale na tohle tedy nemám...časem bych potřebovala podél domu dlouhý záhonek je to tedy západní strana slunce tam jde jen chvilku navečer,ale jediný kus,kde by to šlo,ale požitek by byl jen můj nebot vysoký živý plot nedovolí cizím očím k nám nakouknout:-) tak ať to krásně vzkvétá a prosím tu fotečku:-)

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...