neděle 24. září 2017

Recyklování čtverečků

Tak jsem zase jednou uklízela v syslírně tzn. ve skříni, kde mám uskladněné všechny látky, bavlnky, filcy, pravítka, čajové sáčky, barevné papíry, výplně ;-) Vy kteří nic nevyrábíte ani netušíte, kolik místa to zabere :-)
Jé, kdybych věděla, že už nikdy nic nevytvořím a nic z toho potřebovat nebudu, mám hned o pár volných skříní navíc - a to bydlíme v bytě. Vždyť už manžel hrozí, že mě s tím vystěhuje o patro výš a udělá mi tam "ateliér" se spoustou denního světla :-) - bydlíme v posledním patře bytovky.
- nejhorší je, že nejstarší dcera se pomamila,a taky sbírá kde, co, že se to někdy může hodit na nějaké vyrábění ;-)

No, a jak tak uklízím, objevila jsem krabici se starými vzorníky látek na gauče a sedačky. Různé semiše, plyše, hrubé látky.
A jak jsem je tak rovnala a skládala, napadlo mne, že by z nich mohly být dobré tašky, takové ty, jak já jim říkám HOPtašky - když třeba v létě si jdeme sednou na zahrádku a já potřebuju někam upíchnout klíče, peníze, mobil a kabelka se mi brát nechce. 
Mám pro tento případ v šatně na věšáčku jednoduchou tašku přes rameno - HOPtašku.

To je ale úrodička, že?










neděle 17. září 2017

Pomatené šití

Mám ráda, když mám třeba volné dopoledne a několik hodin na šití bez zbytečného vyrušování.

Žádné:
Mami, pojď se podívat!
Mami, pojď mi to zkontrolovat!
Mami, musím Ti něco důležitýho říct!
Mami, co bude k večeři?
Mami, ... dosaďte si sami dle libosti, vše je správně.

U nás je to jako v tom vtipu, kdy Tati,.... se ozve jen v případě, že jde o následující otázku: "Tati, kde je maminka?"

Takže tatínek se dokáže bez vyrušování podívat na celý tenisový turnaj, kdežto já si ani nestihnu uvařit vodu na čaj.

A to jsem šila nákupky resp. nákupní tašky. Ušila jsem dvě a moc se mi líbily, a tak jsem si střihla ještě na další tři. Jenže ty jsem už po kouskách došívala týden. A jak to tak bývá s vyrušováním, podařilo se mi vytvořit několik fatálních chyb - když máte třeba našitou vnitřní kapsičku dnem vzhůru, je to celkem velký problém a mohla bych pokračovat. Nu, není to nic, co by se nedalo opravit, ale zabere mi to další spoustu drahého času.
A protože mě to naštvalo, potřebovala jsem to vydýchat, a tak se tašky dočkaly dokončení až po dalších 14 dnech, kdy bylo jasné, že už je ze vzteku nevyhodím do koše.
A to jsem kliďas, ale když mi něco nejde, tak jak já chci....


neděle 10. září 2017

Levandulová vůně

Mám ráda levanduli a levandulovou limonádu.

Líbí se mi, jak má drobná kvítka, ale přesto dokáže vytvořit fialové moře. Kytice růží a levandule je nádherná. Mám ráda její vůni - venku, když není tak agresivní. Doma už tak moc ne, ale šatní moly ve skříních mám ještě o mnohem méně ráda, takže tu levanduli toleruji.

Letos jsem z ní vyrobila jak paličky - návod na výrobu třeba tady.

A ještě sáčky - dostatečně romantické, s krajkou a fialovou stužkou.

Usušila jsem jak květy, tak i lístky - uvidíme co bude vonět více.



středa 6. září 2017

Slůňátka na vandru

Nějakou takovou jednoduchou blbinku pro mimísky jsem chtěla ušít od té doby, co se narodila neteř Simonka. Jenže přes prázdniny jsem tomu šití moc nedala, holky byly doma, nebo jsme byli na dovče, tak teď jsem si to vynahradila.
Takže Simonce je už skoro půl roku a sloni jsou už také na světě.

Tyto dva krasavci jsou podle střihu z Mariny, ale na internetu se dá dohledat spousta dalších jednoduchých střihů. Třeba tady, nebo tady.
Stačí najít nějakou příjemnou dětskou látku, obkreslit, sešít, nechat otvor na naplnění vatelínem, přidat dovnitř třeba rolničku, zašít a je hotovo.
Cácorky zase brblaly, že jsou zvířátka bez očiček, jenže mně se líbí i tak.


Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...